Srovnání vodní stopy VE Fláje a VE Přísečnice s uvažováním alokace podle ekonomické hodnoty užitků vodní nádrže

Autoři

  • Libor Ansorge Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka v Praze
  • Pavel Vojtko Vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební
  • Veronika Hamanová Vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební
  • Jakub Hrubý Vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební
  • Martin Dočkal Vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební

DOI:

https://doi.org/10.35933/ENTECHO.2020.005

Abstrakt

V předloženém článku je popsána srovnávací studie vodní stopy elektrické energie vyráběné ve dvou vodních elektrárnách provozovaných státním podnikem Povodí Ohře na vodárenských nádržích Přísečnice a Fláje v Krušných horách. Pro výpočet vodní stopy byla použita metoda hrubé spotřeby, která uvažuje ztráty vody z nádrže na úrovni výparu z hladiny. Protože výroba elektrické energie na vodárenské nádrži je jen doplňkovým užitkem, který poskytuje vodní nádrž, bylo třeba rozdělit ztráty vody z nádrže mezi jednotlivé užitky poskytované vodní nádrží. Pro alokaci ztrát výparem mezi jednotlivé užitky byla použita alokace na základě ekonomické hodnoty jednotlivých užitků. Ztráty vody alokované na výrobu elektrické energie představují méně než 1 % celkových ztrát. Studie ukázala, že vodní stopa elektrické energie vyráběné ve vodní elektrárně Přísečnice je cca dvakrát větší než vodní stopa elektrické energie vyráběné ve vodní elektrárně Fláje, zejména z důvodu rozdílné morfologie obou nádrží. Hodnota vodní stopy elektrické energie vyrobené v obou posuzovaných elektrárnách je srovnatelná s literárními údaji o vodní stopě vodních elektráren z ČR i světa.

Reference

Ansorge, L., 2020. Srovnání různých metod stanovení vodní stopy výroby elektrické energie ve vodní elektrárně Orlík – případová studie. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace 62(4), 4–15. https://doi.org/10.46555/VTEI.2020.04.002

Ardente, F.; Cellura, M., 2012. Economic Allocation in Life Cycle Assessment. Journal of Industrial Ecology 16(3), 387–398.

https://doi.org/10.1111/j.1530-9290.2011.00434.x

Bakken, T. H.; Killingtveit, Å.; Alfredsen, K., 2017. The water footprint of hydropower production – State of the art and methodological challenges. Global Challenges 1(5), 1600018. https://doi.org/10.1002/gch2.201600018

Bakken, T. H.; Modahl, I. S.; Raadal, H. L.; Bustos, A. A.; Arnøy, S., 2016. Allocation of water consumption in multipurpose reservoirs. Water Policy 18(4), 932–947. https://doi.org/10.2166/wp.2016.009

ERÚ, 2015–2018. Cenová rozhodnutí. Energetický regulační úřad, Jihlava.

Gleick, P. H., 1994. Water and Energy. Annual Review of Energy and the Environment 19(1), 267–299. https://doi.org/10.1146/annurev.eg.19.110194.001411

Grubert, E. A., 2016. Water consumption from hydroelectricity in the United States. Advances in Water Resources 96, 88–94. https://doi.org/10.1016/j.advwatres.2016.07.004

Herath, I.; Deurer, M.; Horne, D.; Singh, R.; Clothier, B., 2011. The water footprint of hydroelectricity: a methodological comparison from a case study in New Zealand. Journal of Cleaner Production 19(14), 1582–1589. https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2011.05.007

Hoekstra, A. Y.; Chapagain, A. K., 2006. Water footprints of nations: Water use by people as a function of their consumption pattern. Water Resources Management 21(1), 35–48. https://doi.org/10.1007/s11269-006-9039-x

Hoekstra, A. Y.; Chapagain, A. K.; Aldaya, M. M.; Mekonnen, M. M., 2011. The water footprint assessment manual: setting the global standard. Earthscan, London; Washington, DC.

Kadigi, R. M. J.; Mdoe, N. S. Y.; Ashimogo, G. C.; Morardet, S., 2008. Water for irrigation or hydropower generation?–Complex questions regarding water allocation in Tanzania. Agricultural Water Management 95(8), 984–992. https://doi.org/10.1016/j.agwat.2008.03.008

Mekonnen, M. M.; Hoekstra, A. Y., 2012. The blue water footprint of electricity from hydropower. Hydrol. Earth Syst. Sci. 16(1), 179–187. https://doi.org/10.5194/hess-16-179-2012

MZe; MŽP, 2019. Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2018. Ministerstvo zemědělství, Praha.

Povodí Ohře, 2019a. Vodní dílo Přísečnice. http://www.poh.cz/vodni-dilo-prisecnice/d-2616 (viděno 23. 10. 2020).

Povodí Ohře, 2019b. Vodní dílo Fláje. https://www.poh.cz/vodni-dilo-flaje/d-2602 (viděno 23. 10. 2020).

Seják, J., 2010. Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů České republiky. Univ. J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí, Ústí nad Labem.

Scherer, L.; Pfister, S., 2016. Global water footprint assessment of hydropower. Renewable Energy 99, 711–720. https://doi.org/10.1016/j.renene.2016.07.021

Šermer, A., 1961. Experimentálné vzorce pre stanovenie strát vody výparom z vodných nádrží. Vodní hospodářství 11(12), 544–547.

Šuhájková, P., 2020. Výpar z výparoměrných stanic VÚV TGM. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace 62(5), 16–27. https://doi.org/10.46555/VTEI.2020.07.002

Xie, X.; Jiang, X.; Zhang, T.; Huang, Z., 2019. Regional water footprints assessment for hydroelectricity generation in China. Renewable Energy 138, 316–325. https://doi.org/10.1016/j.renene.2019.01.089

Zhao, D.; Liu, J., 2015. A new approach to assessing the water footprint of hydroelectric power based on allocation of water footprints among reservoir ecosystem services. Physics and Chemistry of the Earth, Parts A/B/C, Water Scarcity and Integrated Water Resources Management 79–82, 40–46. https://doi.org/10.1016/j.pce.2015.03.005

Stahování

Publikováno

31.12.2020

Jak citovat

Ansorge, L. (2020) „Srovnání vodní stopy VE Fláje a VE Přísečnice s uvažováním alokace podle ekonomické hodnoty užitků vodní nádrže", ENTECHO, 3(2), s. 7–11. doi: 10.35933/ENTECHO.2020.005.

Číslo

Sekce

Recenzované články